Květen 2013

Prezident

26. května 2013 v 16:16 Téma týdne
Nejhorší prezident na světě. My už fakt nemáme mozek, proč lidi volili toho člověka?!

Je vesmír nekonečný

25. května 2013 v 14:21 Ostatní
Na intrnetu jsem narazila na velmi zajímaví dotaz, je vesmír nekonečný? Někdo psal že ano a někdo že ne a mě teď zajímá váš názor :)

Nemoc

17. května 2013 v 21:44 O blogu
Bohužel mám něakej vir, takže se nedivte kdybych tu nebyla. Budu se snažit dávat sem nějaký články

Pracovky-semínka

16. května 2013 v 14:45 Něco pro zasmátí
Celý druhý stupeň jel do divadla, jen my sme trčeli v e škole. Měli sme 2 ajny, 1 matiku, 1 příras 2 pracovky(míst 1 pracovky sme měli mít tělák, ale běhat 1500metrů se nám nechtělo, tak jsme si zvolili pracovky)

Náš učitel se z nás mohl zbláznit. Druhou pracvku jsme sázeli slunečnice. Kluci makali a holky žrali semína. Učitel návíc mohl zešílet z jedný holky, která furt dělala voloviny. Hledala klíče, tak strčila motyku do káděou + se okolo školy toulal pes(páťáci žeprí byli půl hodiny na stromě, protože se ho báli:D). Když přijeli oba autobusy z děckama tak sme mohli jít na oběd. Bohužel jsme museli čekat u brány atak si každý stěžoval že,,my se celej den učíme a navíc budem poslední ve frontě.,,(Já si tak stěžovala). Když jsme konečně vlezli do školy, tak tam vlítl ten pes. Kluci ho honily a holky čekaly ve frontě. Potom jsme se jim smály.

Jo, vím že to mám zmatený, ale snad se tomu alespoň trochu zasmějete




č

15. května 2013 v 15:35 Něco pro zasmátí
No nevím je tady něco pro zasmátí co se mi před chvílí stalo(já sem se potom řechtala přes celej barák, jaký jsem idiot)


Takže chci napsat Příběh Kiry-část 2.Chci č a já teda mačkám shift. Vždy se mi tam objeví 4, tak teda caps lock a tam Č, potom caps lock a shift dohromady a tam 4. Já si teda po 5 minutách vspomenu že malý č se píše tak že ho prostě zmáčknu a tak jsem udělala a doslova jásala když se tam objevilo.

Příběh Kiry-část 8

15. května 2013 v 15:28 Příběh Kiry
,,Kiry co se děje?"Zeptala se matka udiveně.,,Nic vůbec nic."Odpověděla a usmála se.Snažila se stoupnout,ale matka ji řekla,,jen lež,ať nabereš trochu síly.,,Kiry drahoušku jsi v pořádku."Zeptal se starostlivě otec.,,Je mi dobře."Odpověděla Kiry."A Kiry proč jsi uhodila Bazrana nebo jak se jmenoval?"Zeptal se Rašin.,,Azrana jsem uhodila protože…to máš jedno.
Pověděla smutným hlasem Kiry.Kastarika i Rašin odešli a nechali dceru samoutnou.U jezera si ti dva povídali.,,Opravdu moc by mě zajímalo co ji udělal.Přece není možné aby ho jen tak uhodila až mu tekla krev."Dělal si starosti Rašin.,,Vždyť ho milovala,neměla nejmenší důvod ho škrábnout."Vysvětlovala Kastarika.,,No asi nějaký ten důvod měla.Jinak by nedávalo smysl že ho poranila.Vlastně jeden důvod by tu byl,chtěla se ho jen zbavit."Tipoval Rašin.,,To ne,to by Kiry neudělala.Na to je moc slušná."Přesvědčovala Kastarika Rašina.,,No,ale stát tu a tipovat nemá smysl."Pověděl Rašin.,,No,ale co chceš teda děla?Jak tochceš zjistit?"Zeptala Kastarika.,,Jednoduše,zajdu za Zazranem."Rozhodl Rašin a šel do lesa černých lvů.Kastarika moc dobře věděla že by ho nezastavila.Jen doufala že něco zjistí.

Příběh Kiry-část 7

14. května 2013 v 17:32 Příběh Kiry
Kiry několik dní ležela v komatu.Všichni o ni měli strach.,,Přežije?"Zeptala se tetička Karabi.,,Nejspíš ne."Řekla babička a vzlykla.,,Kiry je bojovnice!"Vykřikla zoufale matka,ale začínala pochybovat.,,Neboj se.Jak jsi řekla,že Kiry je bojovnice.Neřekla jsi to jen tak.Víš to a já taky.Pokud v to nebudeme věřit.Už nikdy neotevře oči.Myslete na jedno.Kiry…je…bojovnice."Jako vždy pověděl Rašin moudrou větu.,,Kiry je bojovnice,Kiry je bojovnice.Kiry je bojovnice.Kiry
je bojovnice…"Opakoval každý stále dokola.Večer všichni spali a snažili se myslet jen na to že Kiry je bojovnice.Když se vzbudili říkaly dokola stále tu samou větu,,Kiry je bojovnice."Po pár dnech otevřela oči.,,Já…já je porazila.Já je porazila!"Vyhrkla a lehla si,ale tentokrát nezavřela oči.
Spadla a zavřela oči.Když je znovu otevřela byla někde jinde.Neznala to tam,ale přesto se na tom místě cítila dobře a bezpečně.Místo bylo plné kytek a zpívajících ptáčku.Šla dál.Byla v lese.Zahlédla potůček.Lehla si do trávy a poslouchala.Poslouchala ptáčky,šustící listí a slabý proud bystřiny.Skočila do potoku.Osvěžila se.Lehla si do něj.Válela se jak malé kotě.Potom vyskočila,otřepala se a obrátila se směrem k potoku.Zaslechla rachot.Otočila se a tam plno stínů.Stoupla si a vrčela.Nepomohlo to.Stíny se na ni hrnuli.Chtěla si stoupnout potoka.Ten se změnil v černou hmotu.Vyjekla a uskočila přímo do stínů.Stromy se změnila ve smrtící monstra.Jasná hvězda se ztratila a byla tma.Jen tma.Podívala se nad sebe a tam zahlédla zářící díru.Stíny Kiry celou pohltily.Chtěla skočit do díry,ale najednou začala celá svítit.Stíny se oddálili.Díra také byla dál.Bojovala proti temným stínům.Začala prohrávat.Světlo sláblo.Najednou zase začala celá svítit.Světlo se zvětšovalo a zvětšovalo.Nakonec vybuchlo.Stíny zmizeli a díra také.Viděla světlo,potom tmu a nakonec lvi a lvice kteří kolem ní stojí.
Ten druhý odstavec je to co se zdálo Kiry když byla v komatu:)

Lvi-2

12. května 2013 v 20:04 Postavy

Zen-miluje Kiry a klid.Tento lev je syn jednoho z nejsilnějších lvů. On je velmi oblíbený. Někdy je s ním sranda jindy vše bere moc vážně. Nenechá se jen tak vyvést z míry a když už tak je většinou vítěz.
Zenzu-moc silný lev. Narozdíl od svého syna se snadno nechá vyprovokovat. Když zařve každý hned ví komu ten hlas patří.Dá se dolí.Není nejsilnější ale, dává svoji sílu nejvíce najevo.
Keki-moudrá lvice , která byla dříve kamarádka Kastariky ale, teď ji nesnáší.Hodněkrát zabránila svému partnerovi zaútočit ale, kdyby si na ni někdo dovoloval zavolá Zenza.Tato lvice se raduje i z maličkosti.
Sultán-také silný lev.Má tendenci svá lvíčata chránit před nebezpečím , i když jim žádné nehrozí.Velmi snadno se naštve.
Jako malí byl oblíbený a stále je.Má svou malou slunnou skalku.

Příběh Kiry-část 6

12. května 2013 v 18:24 Příběh Kiry
,,Černý les."Řekl si sám pro sebe Rašin.Vešel nedůvěřivě do lesa.Díval se po okolí.Naráz uslyšel řev.Zahlédl černého lva.,,Co tu pohledáváš!"Zeptal se zuřivě lev.,,Hledám lva,který pořád pobíhal kolem mé dcery."Tak to bude asi můj nepovedený syn Azran.Azráné!Máš tu návštěvu."Zařval na svého syna.,,Kiry!"Zařval z dálky vesele Azran.,Uaaa!"Zděsil se když uviděl lva který by ho nejraději zabil.,,Pojď zamnou."Zavelel Rašin.,,Můj syn nikam nepůjde!"Zařval Santos.,,Jestli má dcera kvůli vašemu synovi zemře tak si mě nepřejte!"Vykřikl naštvaně Rašin.,,Cože!?Kiry se něco stalo!?"Zeptal se starostlivě a běžel.Santos šel taky.
Kiry se jen tak,tak udržela na nohou.Byla tak vysílená že nemohla skoro ani mluvit.Sestra ji dala kousek zebry.,,Já nemám hlad."Řekla Kiry opatrně.,,Nikdy si neměla hlad a dívej jak do dopadlo.Jsi hubená až na kost a kolabuješ nám tady."Okřikla ji matka starostlivě.,,Kiry?Jsi to ty?"Zeptal se Zděšeně Azran.,,Ty…ty!"Kiry sebrala poslední zbytky sil a praštila ho do tváře až mu tekla krev.Znovu spadla na zem a ležela.Nikdo nechápal co se stalo.Co jsi jí UDĚLAL!Zařval Rašin na Azrana.,,Já jsem ji nic neuděl,teda o ničem nevím."Řekl zděšeně Azran.,,Kdyby si ji nic neudělal tak by neměla důvod tě uhodit!"Řekla Kastarika.,,Já opravdu nevím proč mě uhodila."Hájil se Azran.Pojď Azrane,jdeme domů,tady nás zřejmě nepotřebují."Pověděl Santos.

Příběh Kiry-část 5

12. května 2013 v 16:00 Příběh Kiry
,,Tati můžeme si promluvit?"Zeptala se Kiry opatrně.,,Jistě,ale jestli chceš mluvit o tom cizinci tak máš smůlu."Řekl Rašin.,,Já ho miluju."Sdělila Kiry.,,No a."Pověděl Rašin.,,Já..já se tady snažím o mír a ty nic!Jak můžeš být tak bezcitný!"Jen do dořekla dala se znovu do pláče a utekla.Neběžela do své jeskyňky.Utíkala jinam.Sice nevěděla kam.Někam hodně daleko od otce.
Uviděla les.Nebyl tak temný jako les černých lvů.Zahlédla srnku.Opatrně se plížila k srně.Když v tom zahlédla lva.Přesněji lvici.Stoupla si a zbystřila.Srnky ji zahlédli a utekli.,,Sakra."Špitla.Lvice zmizela.,,Asi se mi to jen zdálo.Najednou po ni někdo skočil.,,Jak se jmenuješ?"Zeptala se cizinka nepřátelským hlasem.,,Kiry…slez ze mě."Silně ji shodila a stoupla si.,,Chci ti jen říct že máš nechat mého lva na pokoji!"Pověděla nepřátelským hlasem. ,,Proč!?"Zeptala se Kiry.,,Protože spolu máme syna!Silného a zdravého.Pro Azrana jsi jen hloupá lvice."Lvice to dořekla a šibalsky se usmála.Zato Kiry se zhroutil celý svět.,,Ne!ne!To není možný!"Dala se do pláče.Sotva zase začala žít.Ležela několik dní v slzách,depresi a se zlomeným srdcem.
Vrátila se domů.Nikdo ji nepoznal.Kdysi silná,sebevědomá lvice,byla teď hubená,vyčerpaná a unavená.Spát bohužel nemohla.Sotva došla do jeskyně,omdlela.Všichni se zděsili.,,Kiry vstávej!"Vykřikla zděšeně Kariby.,,Černý lev!"Potichu a přitom důrazně pověděl Rašin.Všichni se na něj podívali.Rašin vyběhl z jeskyně z jasným cílem.

Chyba

12. května 2013 v 15:56 O blogu
Chci vám jen oznámit, aby jste věděli že Armonio je někdy Arnomio.Mrkající

Příběh Kiry

12. května 2013 v 15:52 Popisy příběhů
Postavy:Kiry,Šouny,Digo,Rašin,Zen,Zenzu,Keki,Kastarika,Sultán,Bebi,Azran,Liaf
Příběh:Bílí a černí lvi jsou nepřátelé a Kiry dcera jednoho z bílíh lvů se zamilovala do Azrana syn černého lva.Kiry se snaží přesvědčit svého otce, aby mohli být spolu.Když, ale Kiry uteče tak zjistí šokující tajemství.
Pořadí:Je to můj 1 příběh
Dodatek:Někomu možná příde že jsem se inspirovala lvím králem.No možná tam toho trochu je,ale upozorňuji že Ráša(Rašin)není král, ani Sultán ne.

Příběh Kiry-část 4

11. května 2013 v 20:26 Příběh Kiry
Lev kterého milovala z celého srdce.Její milí také začal skákat a smát se.Ještě nikdy se necítili tak volní.Svoboda byla jejich.Oba skočili do vody a dívali se spolu na hvězdy.Potom vylezli a lehli si do trávy.Zaposlouchali se do šumící vody.Chvíli odpočívali,ale pak je něco vyrušilo.Nebylo to něco,ale někdo.Rašin,silný lev který jen udiveně a zaráz naštvaně zíral.Ti dva také zírali.Kiry se cítila provinile.Pak si uvědomila,proč by se měla cítit provinile za to že se zamilovala.Otec začal křičet.Z plna hrdla na cizince zakřičel:Jak se opovažuješ!Nikdo z černých lvů se nepřiblíží k mé dceři!NIKDO!Tak se ztrať a už se nikdy neukazuj u ní!Jen jednou tě u ní uvidím tak tě zabiju!ZABIJU!!Udivený lev se jen díval.,,Běž povídám!",,Promiň"Zašeptal krasavec a utekl.Kiry ještě nikdy nezažila takový smutek.Cítila jakoby tu svobodu co před chvílí získala.Jakoby se ztratila.Ztratila někde ve vesmíru.Neměla na výběr.Musela jít za otcem.Ve své jeskyňce plakala.Plakala tak jako nikdy.Dlouho nevylezla ze svého úkrytu.Nejedla a jen brečela.
,,Zlatíčko,musíš něco jíst.Na tady jsem ti přinesla kus prasete."Kastarika si dělala veliké starosti o svou holčičku.Kiry jen otočila hlavu na druhou stranu a dívala se na stěnu.Matka se jen na svou dceru smutně dívala.Nemohla pro ni nic udělat.Přeci se zeptala,,můžu pro tebe něco udělat?",,Ano,"řekla Kiry vážně.,,Ať otec přijme Azrana.",,Prosím tě,přece nejsi smutná kvůli lvovi.Život jde dál.S tím se musíš smířit."Pověděla matka.,,A co když se s tím nesmířím.Co se stane?"Vyletěla Kiry po matce.,,Já ti nic neudělala Kiry. Snažím se ti pomoct a ty na mě takhle."Jen to dořekla šla pryč.Kiry se dala zase do zuřivého pláče a sama pro sebe si říkala:,,nechci ztratit i matku,tak proč jsem tak zlá? Vždy jsem byla to hodné lvíče a teď je ze mě zrůda co křičí na vlastní mámu.Já nechci byt taková.Nechci,aby si o mně někdo myslel že jsem zlá."Přemýšlela o svém chování Kiry.Podívala se na kus vepřového.Po chvíli z něho spustila zrak.,,Ach…jak ráda bych zase viděla Azrana.Toho krásného lva,plného sebevědomí a humoru.Skromného,silného a rychlého.Chci být veselá.Ne!Já budu veselá.Jen se musím postavit tátovi,říct mu že miluji Azrana.Jestli řekne ne,tak…tak…uteču!"5ekla Kiry sebevědomě a vyšla z jeskyňky.Hvězda ji pálila do zad.Slyšela malého kolouška volat svou mámu.Jakoby slyšela bouřící se moře,několik kilometrů odsud.Chvíli si toho pocitu užívala.Potom šla za otcem.

Armonio

11. května 2013 v 20:23 písně a básničky
Snad se vám bude má první písnička líbit:-)



,,Armonio Armonio planeto naše milá"
,,Armonio Armonio co ty děláš"
,,Armonio Armonio budeme ti naslouchat"
Armonio Armonio ty si stvořitel náš"

Bezva

7. května 2013 v 20:27 Můj život
No takže zítra se nejde do školy,což je bezva.Doufám že si všecí ten jeden den volna užijete:)

Lvi-1

7. května 2013 v 16:07 Postavy
Kastarika-matka Kiry,Šouny a Diga.Kastarika je starostlivá a přátelská.Moc dobře ví co je to někoho milovat.Černí lvi jsou ji ukradení.Chová se k nim normálně.Je to nejoblíbenější lvice,protože je velice krásná.
Rašin-moudrý lev a patner Kastariky.On nepatří mezi zrovna oblíbené lvy,ale je velmi silný.Má u všech vysoký respekt.K černým lvům se chová nepřátelsky,protože ho jako malého napadl černý lev.Své děti miluje a chce je chránit.
Digo-bratr Šouny a Kiry.Jako nejstarší(narodil se první a hned po něm Kiry)si myslí že za své sestry bere odpovědnost.Je velmi starostlivý.Rodina pro něj znamená vše,proto ho lvice obdivují.Své rodiče poslouchá na slovo.Nikdy neměl průšvih.
Kiry-je krásná a plná sebevědomí.Každý lev by s ní chtěl chodit(ano i na mé planetě spolu zvířata chodí,ale nepodvádí).Je neposlušná a divoká.Je přesný opak svého bratra,ale také má ráda svou rodinu.
Šouny-nejmladší z rodiny Kiry.Šouny má smysl pro humor,ráda hopsá a hraje na babu.Podle Kiry je hrozně otraná i ostatní si to o ní někdy myslí.Šouny furt podlézá Kiry.Chce,aby byli nejlepší sestry a,aby spolu trávili všechen čas.

Rychlost

7. května 2013 v 15:03 Téma týdne
Páni,ten čas je hrozně rychlej.Zdá se mi že jsem před chvílí došla dom ze školy a přitom uběhli 2 hodiny.Překvapený

Příběh Kiry-část 3

5. května 2013 v 20:26 Příběh Kiry
Za chvíli
napadl toho útočníka jiný lev.Otec Kiry. Dva lvi spolu bojovali a jejich děti se jen nevině dívali.Když souboj skončil remízou oba lvi se na sebe podívali a zavrčeli,nakonec se otočili a šli.Otec celou cestu nepromluvil a čím blíž byli domovu tím víc se Kiry bála.Už byli v jeskyni.Otec se zastavil a otočil,chvíli na Kiry zíral s přísným pohledem.Kiry se na něj nevině dívala a krčila se.Nakonec spustil:,,Co si tam dělala!?Ty moc dobře víš že tam nesmíš a přesto si tam šla!Proč!?Chceš se nechat zabít nebo co!?Proč nejsi jako ostatní!Jsi neposlušná a věčně někam lítáš!Od této chvíle nepůjdeš nikam sama!"Rašin domluvil a odešel.Kiry šla do nejvýše postavené a zaráz nejmenší jeskyňky.Začala brečet a sama pro sebe si říkala:,,Jak se odsud dostanu?Musím něco vymyslet.Chci ho zase vidět,ale mí rodiče mi to nikdy nedovolí.Jak jen zařídit,aby pochopili že rozdíl je jenom v barvě?Musím ho rychle najít abychom spolu vymysleli nějaké řešení."Začala přemýšlet.,,Otec by to hned zjistil kdybych utekla."Najednou ji to trklo do hlavy ,,jasně Zen!"Zašla k otci a zeptala se ho jestli by se nemohla jít projít se Zenem.Podíval se na ni jako by něco tušil a pak přikývl na souhlas.Zen byl její nejlepší kamarád,který ji tiše miloval a chtěl pro ni jen to nejlepší.,,Tak co podnikneme"zeptal se.,,Půjdeme do lesa najít Azrana",,koho?",,Ty o tom nevíš že jsem v tom lese byla s černým lvem?",,Jistěže to vím,ten lev tě chtěl zabít",,to je veliká lež on mě miluje."Podívala se na něj.Nemohla zahlédnout toho sebevědoméholva.Viděla jen smutného samce.,,Ty máš strach?"zeptala se opatrně.,,Já nikdy a k čemu mě teda potřebuješ?"zeptal se vážným hlasem.,,Otec by hned zjistil že jsem utekla a řekl že ven můžu jen z doprovodem.Ty jsi ten doprovod,"řekla a mrkla na něj,on si jen povzdechl a pokračovali dál.Konečně došli do lesa.,,Azrane?"Zavolala tiše do lesa.Najednou předně skočil lev.Byl to Azran jenže vypadal smutně a vyslovil něco co nikdo nečekal,,Běžte pryč.Hned!"Kiry se na něj smutně podívala a běžela i se Zenem pryč.Přemýšlela.Ještě včera ji miloval a dneska ji jakoby chtěl zabít.Tiše plakala ve své jeskyňce.Měla zlomené srdce.
Rašin šel se zuřivým pohledem směrem k Zenovi.Začal na něho křičet,,co jsi udělal mé dceři!",,já…já nic…slibuji."Kastarika na něj vyhrkla,,my moc dobře víme že si jí něco udělal!"Zenzu otec Zena zakřičel ,,když můj syn řekl že nic vaší dceři neudělal tak jí nic neudělal!"Rašin a Kastarika nakonec odešli.
,,Řekni Kiry,co se stalo.Své matce to říct můžeš."Kiry se na ni jen podívala a spustila:,,Fajn,přišla jsem do toho lesa a napadl mě Azran.Na konec jsme se do sebe zamilovali.Pak jsme se Zenem šli do lesa a on řekl ať jdeme pryč.Matka se k dceři přitulila a odešla.Kiry vstala a šla se projít.Šouny ji nikdy nedá pokoj.Už po ní chtěla vyjet,ale najednou uviděla siluetu lva.Řekla své sestře ať ji chvíli nechá osamotě.Potom se na obrys podívala lépe.Byl to Azran.Potom se ho otráveně zeptala,,co tu
děláš?!Jestli tě uvidí má sestra tak budeš mít veliký problém a já taky!",,Nevypadáš na to že mě ráda vidíš.Navíc riziko si uvědomuji.",,Proč si mi řekl že mám jít pryč?Copak jsi záviděl na Zena?",,Ne,jenom jsem z velké rodiny a otec všem nařídil,aby žádný bílí lev nevstoupil do lesa.",,Aha,Tak v tom případě,Azrane co tady děláš?Tak ráda tě zase vidím."Řekla Kiry jako by nic.,,Taky tě moc rád vidím Kiry."Řekl trošku udiveným hlasem Azran.,,Ale,je tady ještě jedna nevyřešená věc.",,Jaká?",,Musíme najít nějakou skrýš,kam by ses schoval.Kdyby mě uviděli s tebou měla bych veliký průšvih a to ani nemluvím o tobě."Azran si lehl a díval se po okolí jestli by se někam mohl schovat.Kiry také hledala.Najednou vykřikla,,tady je bývalá nora vlka."Azran se nenápadně připlížil k díře.Vlezl do ní a zvolal,,ne že bych ti nevěřil,ale mám pocit že tohle není doupě vlka.",,Proč?"Zeptala se Kiry.,,Je to moc malé.",,Tak je to možná brloh lišky nebo šakala.Hlavní je že se tam vlezeš.",,Není tu někde hraboš?Fakt bych ho potřeboval."Najednou se ozva Zen ,,Kiry?",,Ano Zene?",,Nevíš kde je Rašin?",,Kdo?",,Tvůj otec Kiry."Pověděl Zen otráveně.,,Ne,otec pořád někam leze.Zeptej se mámy.",,Dík."Když Zen odešel Azran se hned zeptal,,Co je za část dne?"Kiry se podívala na hvězdu a řekla:,,už je západ!"Azran se snažil dostat ven,ale najednou do něj Kiry žduchla a on se zase propadl.,,Kiry nepůjdeme už domů?"Zeptala se Šouny své sestry.,,Jdi já tě doženu."Šouny obrátila oči v sloup a šla.,,Pohni."Okřikla Kiry svého kamaráda.když už byl lev téměř venku, zakopl a udělal kotrmelec a oba se dali do smíchu.,,Kiry pohni!"Zavolala Šouny na svou sestru.Kiry rychle dala svému příteli pusu a utíkala za sestrou.Když došli domů čekal je šok,hlavně pro Kiry.,,Zenzu,Zene,Keki?Co tu všichni děláte?zeptala se Kiry.,,Máme pro tebe veliké překvapení.",,Překvapení,jaké překvapení?,,Zen tě požádal o tlapku."Řekl nadšeně Rašin.,,No necháme vás osamotě,vy naše hrdličky."Zvolala Keki natčena.Kiry nehybně stála s otevřenou tlamou a zírala.Když všichni odcházeli Kastarika řekla své dceři:,,pořádně si to rozmysli."Poté co všichni odešli a zůstal tam jen Zen.Kiry začala křičet jako nikdy:,,Co tě to napadlo!Si jen můj kamarád nic víc!"Potom hlas ztlumila.,,Nechci tě ranit,ale musím říct ne,doufám že ti tonevadí a že stále budeme kamarádi."Zen ji na to odpověděl:,,Já si myslel že řekneš ne.To otec,přinutil mě,ani nevím proč.Jenže jsem nevěděl že to budeš brát tak hrozně.Děje se něco?"Zeptal se starostlivě.Kiry už mu chtěla vše povědět,ale nakonec řekla,,ne,nic se neděje.Jen si připadám mladá."
Kiry si vylezla na vysoký kopec a dívala se na hvězdy.Lehký vánek ji foukal mezi chlupy.Bylo ji tak příjemně jako nikdy.Najednou ucítila známí pach.Zbystřila a běžela dolů.Je jí fuk jestli bude mít průšvih.Běžela,běžela dál a dál bez přestávky.Byla veselá a ani nevěděla proč.Chtělo se jí tancovat.Běžela k jezeru.Tam se zastavila a napila.Byli velké vlny.Kiry si sedla zavřela oči a poslouchala.Když je otevřela.Začala se smát a poskakovat.Stál tam totiž lev.

Příběh Kiry-část 2

5. května 2013 v 12:08 Příběh Kiry

obyčejné lvíče.Kiry odcházela dál a dál od domova.Rodiče ji pořád říkali že se nemá toulat někde venku,ale hrát si se Šouny.Její mladší sestra jednou onemocněla.Proto musela zůstat v jeskyni.Bohužel si sní musela Kiry hrát a hlídat ji.Když se konečně uzdravila,šla se Kiry proběhnout.Došla k lesu kde žili černí lvi.Mráz ji běhal po zádech a malá lvice měla strach.Její touha po dobrodružství byla silnější.Vydala se do lesa se zatajeným dechem.Les byl temný a strašidelný.Dívala se po okolí.Prohlížela si strašidelné stromy a šustící listí.Sem tam uslyšela houknutí sovy nebo zahlédla zajíce.Uslyšela zvuky.Ohlédla se,ale tam nic.Šla dál.Znova uslyšela ty samé zvuky.Když se ohlédla spatřila lva,který po ní skočil.Byl to její strýc.Ten ji hned vzal do tlamy a běžel z lesa ven.,,Kiry cos tam dělala!Moc dobře víš že tam nesmíš!A brzo to budeš vědět ještě líp!Až se to tví rodiče dozví!''zakřičel na ni jako nikdy.Netrvalo dlouho a začala vzlykat.,,Prosím strýčku neříkej to mámě a tátovi.Jenom jsem se chtěla podívat jak to tam vypadá.'',,Dobrá,ale slib mi že tam už nikdy nepůjdeš.''Máma mi říkala co nemůžeš splnit to neslibuj.Já vím že je to tam nebezpečné,ale zavání to tam dobrodružstvím.Tomu já nemůžu odolat.'',,Jsi tak mladá a už tak moudrá.Chci být stále tvůj oblíbený strýc,ale rodičům to říct musím.Promiň.''
Otec na ni začal křičet.,,Co tě to napadlo!Moc dobře víš že tam nesmíš!'',,Promiň tati.Já měla takový divný pocit.Něco mě tam táhlo.Měla jsem veliký strach.Přesto jsem tam šla a ani nevím proč.,,Sotva to dořekla začala plakat.Rašin ji jemně objal a olízl.Potom ji do ucha zašeptal:,,Někdy nám srdce poručí,abychom někam šli.Sice máme strach,ale srdce je silnější.Nikdy proti němu nebojuj nikdy totiž nevyhraješ.''Mládě se na otce podívalo s udiveným výrazem.Otec se na ni jen usmál.
Kiry už byla skoro dospělá.Stále vzpomínala na ten les.Jednou nemohla odolat a šla do něj.Měla stejný pocit,ale už nebyla tak vyděšená jako předtím.Najednou po ní někdo skočil a povalil ji na zem.Nebyl to strýc ani nikdo koho by znala.Byl to černý lev.Nepřátelským hlasem se ji zeptal co tu pohledává.Ona jen odpověděla:,,nic co by tě mělo zajímat."Shodila ho ze sebe a stoupla si.Lev si ji prohlížel a ona jeho.Potom vyslovil:,,ahoj jsem Azran a ty?",,Těší mě Azrane já jsem Kiry.Nevěděla jsem že vy k nám nenesete takovou nenávist jako my k vám.",,Tím jsi nebuď tak jistá.Neseme k vám obrovskou nenávist,teda aspoň má rodina."Pověděl Azran milým hlasem.,,Mí rodiče o vás vykládali že jste ta nejhorší stvoření.Mě,ale připadáš stejný jako každý samec.Akorát máš černou hřívu,oči,nos a polštářky",,Ty mě taky připadáš jako černá lvice akorát máš jinou barvu očí a polštářků.A navíc jsi krásná.",,Děkuji."Začali si spolu povídat a smát se.A pomalu zjišťovali že jsou úplně stejní až na barvu.Kiry se zamilovala a nebyla jediná i její nový kamarád se zamiloval.Doní.Chtěla mu dát pusu,ale někdo ji napadl.Byl to jeho otec.,,Né otče nech ji!"Bylo to marné.

Další část.Tentokrát je delší:)

Andy

5. května 2013 v 9:58 Můj život
Takže mám nového papouška(andulku-Andyho).Bohuže má čivava ho chce zakousnout:(